Stíny na duši

D Nejen z piva jsem A nebetyčně hloupej, 

a Hmi nekoukám moc do zrcadla, G když si holím tvář. 

Ranní tupej obličej, na rozum tolik skoupej, 

postrádá totiž myslitelů zář. 

Civím do zrcadla a nikdo netuší,

a nikdo netuší, a nikdo netuší. 

Když máchám žiletkou, srdce se mi rozbuší

a proč si zpívám tenhle refrén. 

 

®:

D Moje zrcadlo A má stíny na duši, a Hmi nikdo netuší, a G nikdo netuší, 

D že v noci píšu A hořčicím na víčko ... 

Hmi Trochu jsem zhloupnul, G ale jen maličko. 

 

Kvůli ženskejm jsem několikrát šílel, 

a chtěl ze světa odejít na nekonečnej výlet, 

s hlínou pod hlavou neznat návratu, 

než jsem prokouk žití podstatu. 

Radši koukám do zrcadla, a nikdo netuší

a nikdo netuší, a nikdo netuší. 

Když máchám žiletkou, srdce se mi rozbuší,

rozhodně si s ní nepodříznu žíly. 

 

®

 

D Svět není černej, A ani bílej, 

Hmi jen někdy nechává G stíny na duši. 

Všichni se ženou za pochybeným cílem, 

pochybenou cestou, do poslední míle. 

Radši koukám do zrcadla, a nikdo netuší, a nikdo netuší, a nikdo netuší. 

Když máchám žiletkou, srdce se mi rozbuší. 

 

Do smrti si budu zpívat tenhle refrén ! 

 

®