Plastic People Of The Universe - Je večer mlha padá
Je večer mlha padá
a já se hrabu v jídle
a bolej mě záda
od hospodský židle
Konečně jsem sám
v osamění plachém
co jsem chtěl, to mám
tak teď se klepu strachem
začíná defilé
madame Úzkosti
a listí chrastají po římse
stíny se plezej po stěnách
třesu se, rozpadám, bořím se!
Voda pleská o vanu
a svíce se svíjí
záclony vlají v průvanu
obrazy zděšeně vyjí
peřinou zatěžkám záda
a přikryju se stíny
usínám...