Potkal jsem ve vlaku svou osudovou dívku

A Potkal jsem ve vlaku svou 

D osudovou H dívku A, D, H

hodinu jsme na sebe 

pokukovali přes knížku

ona seděla u okna já

dřepěl u dveří

fakt jsem nemoh svýmu

štěstí věřit

 

Ostatní cestující

jedli řízky

spali nebo telefonali 

svým blízkým

něco bylo ve vzduchu

věděli jsme to oba

ale než jsme spolu sami zůstali

bože to byla doba

 

D V tu chvíli už jsem H měl dávno vymyšlenej

A celej náš život H báječnej nekonečnej

když zašeptala v prázdnym kupé

za litr vykouřím ti ho a netvař se tak tupě

 

Vlak se znovu rozjel

a já znovu nabral dech

kurňa

asi spolu nebudeme

courat po nákupech

svět se mi zbortil k nohám

jako už tolikrát

ale života bído,

přec tě mám rád

 

Zapomněl jsem na všechno, co jsem si vysnil naráz

nedá se si dělat musím být přísný

za dva litry bych vám to, slečno, udělal tak,

že byste na to mohla ještě v hospicu vzpomínat